Kapitola 1.

16. června 2010 v 11:37
-Jak mě mohla do něčeho takovýho zatáhnou? Celá Frankie.- ,,Já vím že si sem nechtěla, ale podívej se na ty hromady fešáků. A ke všemu se na nás dívaj!" ,,Kdo by se na nás taky nedíval?" -Řekla sem trochu rejpavě. Frankie měla na sobě černé extra krátké gothic šaty, vysoké boty, silně namalované oči a síťované punčocháče. Extravagantní, že? Já myslim že jo! Frankie si to ale nemyslela!- ,,Hele nech si toho, jo? Ty taky budíš pozornost!" -Měla jsem na sobě šedivé tílko s modrým nápisem "Chicago", krátké jeanové kraťasy a vysoké černé boty. Byla sem v poněkud světlejším než ostatní- ,,Hele já netušila, že mě táhneš do upířího doupěte!" -Nechala jsem to být, protože Frankie už měla naší debaty dost. Rozhlížela jsem se, jestli nenajdu nějakou známou tvář. Někoho jsem zahlídla, ale nebyla jsem si jistá jeslti je to on. Chtěla jsem se Frankie zeptat jestli ho poznává, ale Frankie byla pryč! Rozhlížela jsem se a.... jo to se dalo čekat. "Hupsla" rovnou do Rakusovi náruče. Rakus byl považován za největšího týpka na škole, ale osobně nenáviděl když se to o něm říkalo. Vlastním jménem se jmenoval Keith Frostly. Rodiče měl právníky a od srdce je nenáviděl. Poblíž parketu stály tři holky co vypadaly jako ženská verze Marilyna Mansona a zdálo se že na Frankie, která tančila s Rakusem, pořádně žárlily. Nechala jsem to být, otočila jsem se a... vrazila jsem do Nathaniela, kluka který se mi líbil už v první třídě.- ,,Nino?!? Co tady děláš? Tebe bych tady vůbec nečekal!" ,,To já sebe taky ne." -Lehce mu zaškubaly koutky, ale pak ten výraz přešel. Dival jsem se na hrudník, kde se zrovna netyčily vršky Himalájů. Netušila jsem že je takový perverzák, ale když sem se podívala na tílko sama taky mi zmizel úsměv ze tváře. Na tričku jsem měla jakou si zelenou lepkavou skvrnu. Smrdělo to jak rum smíchaný s kolou a něčím dalším!- ,,P-promiň, j-já nechtěl, to asi jak sme do sebe narazili! Asi nemáš něco čím by se dali napravit škody?" ,,No asi ne!" -Teď jsem nestačila zírat. Měl tričko s dlouhým rukávem a přes to košily. Popošli jsme trochu blíž k záchodkům, pravděpodobně abych se mohla převlíknout. Začal si rozepínat košily, ale z nenadání ztuhnul.- ,,A sakra. Sépie." -Tak se říkalo těm ženskejm verzím Mansona. Začli šílet jakmile uvidí nějkýho kluka. Chytla jsem ho za polo rozepatou košily a vtáhla jsem ho na záchodky. Ani nevím proč jsem to udělala. Tiskla jsem se na dveře aby Sépie nemohla dovnitř. Šátrala jsem pod klikou jestli tam není klíč. Byl tam. Hned jsem zamkla. Byla tam tma, ani jsem neviděla Nathaniela, jen jsem slyšela jak se po malých krůčcích blíží ke mě. Doufala jsem že se nechystá na... Ucítila jsem jeho ruku na boku. Málem jsem vyjekla. Nathaniel hned stáhnul ruku zpátky. Měla jsem pocit že je u mě hrozně blízko. Jakoby se na mě tisknul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama